„Otče, spáchal jsem všech sedm smrtelných hříchů během půl hodiny.“ „Jak se ti to povedlo, synu?“ „Byl jsem naštvaný a záviděl jsem sousedovi, tak jsem líně ojel jeho ženu, snědl mu všechno jídlo a nepodělil se.“ „Počkej, zapomněl jsi na pýchu.“ „Nezapomněl, jsem na to pyšný!“
Žena středního věku informovala svého plastického chirurga, že chce zmenšit své stydké pysky, protože se věkem příliš zvětšily a zplihly. Z důvodu studu, trvala na tom že se o operaci nesmí nikdo dovědět. Chirurg samozřejmě souhlasil. Když se probrala z anestezie, našla vedle sebe na posteli položené tři nádherné růže. To ji rozčílilo a okamžitě si nechala zavolat chirurga. "Mám pocit, že jsem vás požádala aby se o mé operaci nikdo nedověděl!" Chirurg jí řekl, že splnil její přání důvěrnosti a že první růže byla od něj. "Cítil jsem s vámi, protože jste si tím prošla bez jakékoli podpory blízkých. Druhá růže je od zdravotní sestry. Asistovala mi při operaci a cítila s vámi, protože před nedávnem sama prošla touto procedurou.." "A co ta třetí růže?" zeptala se pacientka. "Ta je od muže z oddělení spálenin - chtěl vám poděkovat za své nové uši."
Paní učitelka se ptá žáků: "Když máte na plotě pět ptáků a jednoho zastřelíte, kolik jich tam zůstane?" Pepíček se hlásí: "Ani jeden, všichni ptáci odletí po výstřelu." Paní učitelka přikývne: "Správná odpověď je čtyři, ale líbí se mi takový způsob uvažování." Na to Pepíček řekne: "Paní učitelko, i já vám dám jednu otázku. Tři ženy sedí na lavičce a každá má zmrzlinu. První ji opatrně olizuje z boku, druhá ji cumlá shora skoro až ke kornoutu a třetí jemně uhryzává od vršku. Která z nich je vdaná?" Učitelka se začervená, ale nakonec odpoví: "Podle mě ta druhá, co si zmrzlinu dává celou do úst." Pepíček na to řekl: "Správná odpověď je ta, která má prstýnek, ale líbí se mi váš způsob uvažování."
Vrah, odsouzený na doživotí, uprchne po pětadvaceti letech z vězení. Na útěku se ukryje v domě na samotě, kde žije jen čerstvě sezdaný manželský pár. Vrah připoutá manžela k židli a manželku k posteli. Pak se k ní nakloní, jako by ji chtěl líbat na šíji. Najednou se otočí a odejde z místnosti. Manžel okamžitě přiskáče s židlí k posteli a šeptá manželce: "Miláčku, viděl jsem, jak Tě líbal na šíji. Lásko, ten chlap neviděl pětadvacet let ženskou, jestli se Tě bude chtít zmocnit, neklaď odpor, naše životy leží jen v tvých rukou! Dělej, co chce, tvař se, že se Ti to líbí! Jen ho prosím, nenaštvi! Slyšíš! Buď statečná! Miluju Tě!" Když se konečně podaří ženě vyplivnout roubík, šeptá udýchaně manželovi: "Miláčku, jsem ráda, že máš na věc takový názor. Je pravdou, že ten chlap neviděl pětadvacet let ženu, ale nelíbal mě na šíji! Jen mi šeptal do ucha, že jsi prostě roztomilý a chtěl vědět, kde máme vazelínu... Miláčku buď statečný! Miluji Tě!"